VYKOUPENÍ DUŠE III. Zkouška osudu - 28. Kapitola: Tajnosti

 

28. Kapitola: Tajnosti

 

ROSE POV:

Přesvědčit Ivana o mém plánu nebylo zase až tak těžké. Vždycky patřil k těm, co se nebáli riskovat a šli až do extrémních situací a pro můj plán byl Ivan ideálním kandidátem.

Nejtěžší asi bude dostat se nepozorovaně z domu, aby se o tom nedozvěděl Dimitrij ani můj otec. Což bude docela problém, vzhledem k mému propojení s Dimitriem. Samozřejmě můžu naše propojení utlumit, ale pokud to udělám Dimitrij to hned zjistí a bude vědět, že se něco děje.

Ucítila jsem na své ruce tu Dimitriovu a otočila jsem k němu hlavu. Usmíval se na mně, ale v jeho pohledu byla otázka. „Děje se něco?“ zeptal se. „Jsi dnes po ránu nějaká tichá.“ Dodal.

„Ne, jen jsem unavená.“ Usmála jsem se. „To včerejší nakupování mně docela zmohlo.“ Uslyšela jsem uchechtnutí vedle sebe a podívala jsem se směrem k mému otci, který seděl včele stolu a díval se na mně z pobavením v očích.

„Jsi asi jediná z dívek ve tvém věku, kterou zmáhá nakupování.“ Otci zableskly v očích jiskřičky pobavení.

„Tak v tom případě asi stárnu.“ Odvětila jsem a napila se své čokolády. Moje odpověď mého otce ještě víc pobavila, protože vyprskl svojí kávu.

„Tomu sama nevěříš.“ Odpověděl za něj Dimitrij. „Máš dneska nějaký plán?“ zeptal se mně Dimitrij po chvíli.

„No myslela jsem si, že bych si i dneska udělala trochu volno a vyrazila bych do městských lázních si trochu odpočinout.“ Zvedla jsem k němu oči. „Proč se ptáš?“ v jeho očích se cosi zalesklo, ale stejně jako to tam bylo to zase hned zmizelo.

„Jen mně zajímalo jestli máš na dnešek nějaký plán, protože tvůj otec by potřeboval, abych s ním strávil ještě dnešek, tedy pokud ti to nevadí?“ zeptal se mně Dimitrij. Zamračila jsem se a podívala jsem se po svém otci tázavě, ale táta se jen usmál a mrkl po mně. Měli přede mnou nějaké tajemství. Nejradši bych to z nich vymáčkla, ale neměla jsem zájem o to, aby zkoumali moje dnešní plány.

„Vlastně nevadí. Užijte si to, jen prosím žádné vylomeniny.“ Řekla jsem otci vážně.

„Prosím tě? Za koho nás máš? Za malé děti?“ Zeptal se táta s pozvednutým obočím.

„Dimitrije ne.“ Mrkla jsem na Dimitrie. „Ale tebe ano.“ Táta vypadal, že se urazil, ale za chvíli se začal smát. Protočila jsem očima. Občas byl táta jako malé dítě, ale na druhou stranu, bylo skvělého ho takhle sledovat.

Takhle jsem ho naposledy viděla žertovat a smát se, když ještě žila máma.

Tímto prozřením se mi sevřelo srdce. Dimitrij vklouzl svojí dlaní do té mé a konejšivě mně stiskl ruku. Věděl, co potřebuji. Vždycky to věděl. Usmála jsem se na něj. Bylo až obdivuhodné, jak se naše spojení prohlubovalo. Občas jsem nevěděla, kde končím a kde začíná on. Byli jsme jako jedna bytost.

O to víc mně trápilo, že před Dimitrijem musím mít tajnosti.

 

 

 

DIMITRI POV:

Vyjeli jsme hned po snídani. Abé měl od rána velmi dobrou náladu, ale já jsem měl špatný pocit, že Rose zatajuji informace o našich cestách, ale je to to nejlepší, protože kdyby to věděla byla by naštvaná.

„Proč seš tak potichu?“ zeptal se mně Abé, který seděl naproti mně a se zájmem mě sledoval. Neodpověděl jsem a proto pokračoval. „Zase máš výčitky svědomí, že si Rose lhal?“ zeptal se s pozvednutým obočím.

„Teoreticky jsem jí nelhal, jen jsem jí neřekl celou pravdu.“ Odpověděl jsem. „Ale pokud to tvoje dcera zjistí, tak nás oba zabije.“ dodal jsem.

„Je to pro její dobro.“ Řekl Abé jako by nic. „Sám si říkal, že potřebuje zvolnit a pokud jí navedeme tím správným směrem, tím lépe.“ Povzdechl jsem si.

„Úplně nevím jestli to co děláme je pro ní to pravé. V poslední době se mi zdá velmi unavená a docela mně děsí představa, že jednoho dne přijde na podstatu své moci a to jí dovede až k propasti konce.“ Povzdechl jsem si. Největším problémem bylo v mém případě hlavně to, že jsem byl jako strigoj na tomto světě mnoho století a viděl jsem jak ženy rodu Mazurů pod tíhou této moci umírali nebo skončili v ústavech se ztrátou mysli. A nechtěl jsem, aby Rose takhle dopadla a proto jsem se rozhodl přistoupit na plán jejího otce.

I když to bylo bláznovství.

Ale pokud by to vyšlo, vyřešilo by to všechny naše problémy.

A Rose by byla v pořádku.

A hlavně ŽIVÁ.