VYKOUPENÍ DUŠE III. Zkouška osudu ○ 1. Kapitola: Nová tvář

1. Kapitola: Nová tvář

ROSE POV:

Nikdy mě nenapadlo, že by se můj život mohl obrátit o sto osmdesát stupňů. Ještě před pár měsíci jsem byla šťastná. Žila jsem v nevědomosti a teď? Teď se celý můj život zbláznil. Věděla jsem moc dobře, že je na všem i něco dobrého, kdybych neriskovala a neutekla, tak bych se s Dimitriem nikdy nesetkala a nikdy bych nezjistila nic o své rodině a historii, která mě fascinovala.

Připadala jsem si zvláštně, tak osvobozená, když jsem konečně zjistila pravdu, jen jsem si říkala, jestli někdy nastane v mém životě chvíle, kdy se všechno uklidní, abych mohla normálně žít, ale zatím to tak nevypadalo.

Nechápejte mě špatně, svojí rodinu a přátele miluju. Po celou dobu se mi po nich stýskalo, ale od té doby co se tady objevily mi jenom lezou na nervy. Dimitrij nebyl zrovna z mého otce nadšený. Všichni se snažily ho poznat a vyjít s ním, to nebyl ten největším problém, problémem byl můj otec. Pořád se mi zdálo, že otec proti Dimitriovi něco má a nebyla jsem jediná. Chtěla jsem si s otcem promluvit a říct mu určitá pravidla chování, ale Dimitrij to nechtěl. Nechtěl být zeď, která by se stavěla mezi mě a mého otce. Věděl moc dobře, co pro mě můj otec znamená a nechtěl nás rozdělit.

Jenomže táta si nikdy nedal říct a v jednom kuse do Dimitrije rýpal kvůli jeho minulosti strigoje a dalších věcí. Nejdřív jsem si myslela, že to táta dělá schválně, aby Dimitrie zkoušel, ale teď si myslím, že ho provokuje schválně, aby věděl, jak dlouho to vydrží. Dimitrij se, ale nenechal otcem rozházet bezvadně jeho útoky odrážel. Někdy mně připadalo, že ho to i baví, určitě to byla pro něj příjemná změna. Po rocích strávených jako strigoj mu připadá, jako perfektní změna.

Jenomže mně to jejich chování začalo dohánět k šílenství a nejhorší na tom bylo, že se k pošťuchování Dimitrie přidal i Adrian s Christianem. V jednom kuse do něj rejpali, ale úplně jinak než táta, tomu se jejich rejpáni taky nezamlouvalo a vždycky je okřikoval, asi se mu moc nelíbilo, že narážejí na sexuální život jeho dcery. Byla jsem sice dospělá, ale podle jeho slov nemusí vědět, co dělám nebo nedělám, popravdě mě by to asi taky bylo trapné, kdybych měla poslouchat o jeho styku s Tatianou. Jenom z té představy se mi dělalo špatně.

Moje oči se obrátily za hlukem, přes výlohu obchodu jsem spatřila dítě, které vrazilo do košíku, a jeho matka se nad ním skláněla a mně projela hlavou vzpomínka na mně a mojí matku, jaké by to bylo, kdyby byla stále tady, všechno mohlo být jinak. Můj život mohl být jiný.

„Tak co už máš vybráno?“ ozvala se za mnou Lissa. Podívala jsem se na ní a usmála se. Potom všem se všichni shodli na tom, že potřebují oddych a prázdniny a tak se rozhodli prozkoumat Rusko a jejich památky. Nevadilo mi to, protože jsem se chtěla dozvědět něco o své historii a to jsem mohla jen díky starým spisům, které leželi v jeskyních mé rodiny.

„Jasně. Myslím, že už můžeme jít.“ Usmála se na mně a zahákla se do mě. Obě jsme vyšli z obchodu s Adrianem, Christiánem a strážci v závěsu. „Myslím, že bychom mohli jít už toho máme prochozené dost.“ Povzdechla jsem si.

„Ale no tak Rose.“ Zavzdychala Lissa. „Kdy jsme spolu naposledy něco podnikly, hm? Od té doby co jsme tady, buď něco hledáš ve starých knihách anebo jsi s Dimitriem a naše kamarádství, jako by ani neexistovalo.“ Vydechla.

„Lisso, ty snad na Dimitrie žárlíš?“ povytáhla jsem obočí a ona sklopila oči. „Víš, není to tak, že nechci s tebou být, jde jen o to, že se toho musím ještě hodně naučit. Celé roky jsem nevěděla nic o svých schopnostech, to vy máte náskok, ale já se toho musím ještě moc učit, sama si viděla, co moje schopnosti dokážou, když je nemám pod kontrolou a to zdaleka nevím všechno.“ Dodala jsem. „Dimitrij tvrdí, že pokud je nebudu mít pod kontrolou, tak se můžou zvrtnout.“ Dodala jsem.

„No jo svatý Dimitrij. To co poví je svaté a my mu prostě musíme věřit.“ Ozval se za mnou Adrian otráveně. „Zajímalo by mně, jak se bude tvářit při dnešním stěhování s Abém. Vždycky má tak pěkný protáhlí obličej.“ Zasmál se Adrian.

„Jo to máš pravdu, ale to se mu nemůžeme divit, protože s Abého jde strach a zvlášť teď, když ví, že mu spí s jedinou dcerou.“ Dodal Christian se smíchem.

„Lisso můžeš laskavě svému příteli říct, ať neprobírá můj sexuální život ano?“ protočila jsem oči. „Nebo se může stát, že si budeš muset najít někoho jiného, kdo rozmnoží rodinu Dragomírovou.“ Zamračila jsem se na Christiana.

„Nechte jí už být.“ Zpražila je Lissa. „Hele Rose, co kdybychom si zašli ještě na manikúru nebo na masáž a kluci si zatím půjdou po svých.“ Protočila jsem oči.

„Ale no tak Lisso, já bych radši šla už zpátky. Ne, že bych tátovi nevěřila, ale necítím se moc dobře, když jsou ty dva spolu sami. Oba mají určité schopnosti.“ Podívala jsem se na ní.

„Jo to jsme si všimly, ale taky jsme si všimly, že se na tvého otce dívá s úctou a Abé…“ Adrian se odmlčel. „Abé je prostě Abé, vždyť ho znáš víc než kdokoliv z nás, ale rozhodně ti můžu říct, že by nikdy neudělal nic, co by ti ublížilo a já vím, že se mu Dimitrij líbí, i když to nedává najevo.“ Usmála jsem se. Měl pravdu. Táta byl správný chlap i Dimitrij to říkal a já jsem jen mohla doufat, že oba budou natolik rozumný, aby neudělali nic nebezpečného.

Kluci se nakonec od nás odpojily a my s Lisou jsme se ocitly v místních lázních. Bylo úžasné si zase po dlouhé době jen užívat a nemyslet na nic jiného. Opět jsem mohla být tou starou bezstarostnou Rose, i když jen na chvilku.

Alespoň trochu jsem to potřebovala v poslední době mi připadalo, že se ztrácím ve vlastním světě a potřebovala jsem nějakou změnu, která by mně vyvedla zpátky na světlo.

Byla jsem ráda, že je tady všechny mám, ale kdyby tady nebyli, tak by to všechno bylo jednodušší, ale jedno jsem věděla, že potřebuju vědět všechno o své minulosti, abych se mohla vůbec posunout dál.